Učednictvy
 
Modlím se, aby ti náš pan Ježiš Kristus mocně požehnal   v každé oblasti tvého života  amen.
 
 
Drahy příteli, když budeš číst tyto slova které jsem psal pomoci pana, tak porozumíš proč náš pan ve svém slově píše že jednou k němu přijdou lide kteří řeknou což jsme ve tvém jménu neprorokovaly a neučinily jsme mnoho mocných činu a tehdy jim prohlásí jděte odemne, kdo se dopouštíte nepravosti. Přemýšlel jsem o tom co to znamená přišel sem nato že služba pro pana není žádná hra ani žádná celebrity šou jeto z odpovědnost  a ne každý je do toho postaven.
 
 
Kdo jsou skuteční učednici Kristovi?
 
 
Toto poselství bylo napsané na základě Božího slova. V této době nejsme daleko od příchodu našeho Pána Ježíše Krista, proto je důležité, aby se evangelium o jeho příchodu kázalo vhod či nevhod. Proto také potřebujeme dělníky, kteří budou na Boží žni pracovat.
 
Bible říká v Matouši 9:37-38:  
 Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je velká, dělníků málo."
38  Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!"
 
Haleluja, tady se skrývá něco hodně mocného… Přemýšlím o tom, co se tady píše, a ptám se: jsou snad všichni dělníci, nebo: může kdokoli jít pracovat na Boží vinici? Tuto otázku budeme společné s Duchem Svatým rozebírat…
 
Když se podíváme do Bible, tak zjistíme, že ne každý může být dělníkem. To neznamená, že takový člověk není součástí Božího lidu, ale znamená to pouze to, že je rozdíl mezi učedníkem a křesťanem, který jen tak navštěvuje shromáždění.
 
Spousta lidí říká: všichni jsme učedníci… Ale Bible říká v 1. Korintským 12:27-30
 Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.
28  A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.
29  Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy?
30  Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat?
 
Všimli jste si, že dnes jako by byly všichni apoštolové, proroci, pastýři, učitelé, jako by se to někde dalo koupit? Ale my dobře víme, že dar Boží se nedá koupit nikde na tomto světě. Tyto dary pochází z Božího království. Apoštol Pavel nebyl vždy apoštolem, ani když se narodil, ale v jeho životě se muselo něco stát.
 
Pán říká: proste Pána žně, aby poslal (vypudil) dělníky na svou žeň.
 
Věřím, že učedníci se modlili za nové učedníky a víme, co se dělo, Když se Pavel obrátil, mnoho lidí přišlo k Pánu. Ale potom všem se v Pavlově životě muselo něco stát - a to něco, bez čeho se neobejde žádný Boží služebník. Pavel byl vyslán do Tarzu, aby se z něho stal učedník. Po zkušenostech, které měl s Bohem by mohl promluvit asi takto: „Já jsem na vlastní oči viděl Pána!  Promluvil ke mně, že jsem jeho nástrojem! Nemusím se už ničemu učit!“ ale víme, že Pavel takto nemluvil: raději poslechl Petra a další učedníky a odjel do Tarzu. Haleluja!
V dnešní době by nejspíš někteří řekli: „Nikdo mi nebude poroučet, já jsem služebník stejně jako ty a všichni jsme bratři a sestry!“ ...a to je právě ten důvod, proč je málo učedníků. Když nevyhovíš požadavkům takového člověka, tak jsou pro něj všichni okolo falešní a on je jediný v právu… Takový postoj je potom problémem.
 
Bible píše v Matouši 7:22 „Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘“
 
Galatským 2:4 „..jak chtěli ti, kteří předstírali, že jsou bratří, a pokoutně se mezi nás vetřeli s úmyslem slídit po naší svobodě, kterou máme v Kristu, aby nás uvedli do otroctví zákona. Před těmi jsme však ani na okamžik necouvli a nepodrobili jsme se jim, aby vám byla zachována pravda evangelia.“
 
Takže je tady veliký rozdíl mezi tím, co říká bible a tím, co říká tento svět… 
Když se podíváme na Pánovu službu, tak vidíme vzor, jak by mělo křesťanství vypadat. 
 
Ježíš začal svoji službu zázrakem. Někdo by řekl, že první zázrak byl, když proměnil vodu ve víno. Ale když se podíváme do Janova evangelia 1:32 až 39, tak uvidíme, že to tak nebylo. Jan vydal svědectví: "Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm.
33  A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: `Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.´
34  Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží."
35  Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků.
36  Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: "Hle, beránek Boží."
37  Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem.
38  Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: "Co chcete?" Řekli mu: "Rabi (což přeloženo znamená: Mistře), kde bydlíš?"
39  Odpověděl jim: "Pojďte a uvidíte!" Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Věřím že zázrakem bylo to, že se setkal s lidmi, kteří jsou opravdovými učedníky. A všimněte si, že dva z nich už učedníky byli! 
Jak je to možné? Talent? Moudrost? Dobře vypadaly? Ne. Oni už byli učedníky Janovými, takže se tady něco stalo… oni se museli nechat někým vyučit, ale dřív než se nechaly učit tak se  podřídily, člověku jménem Jan a to je dnes hodně velký problém. Ti, kteří se nedokážou podřídit, tak z nich nemůžou být služebnici.  Říkají: „ …ale vždyť jsme všichni bratři a sestry!…“ to je pravda, ale jestli se nedokáží podřídit člověku, jak se potom podřídí Bohu, kterého nelze vidět, když bude po nich něco žádat? Ježíš řekl pojďte a uvidíte.
 
Všimněte si, že pro ty dva přišlo povolání do služby, když Pán řekl: „...pojďte a uvidíte…“ Služba má svůj cíl ale i začátek, a někteří ještě nezačali a už chtějí být v cíli. Tak to nefunguje je tady Boží řád - to se nedá obejít. Ježíš je dobrý učitel a vůdce, a ukázal nám, jak se z obyčejných lidí stali mocní mužové… ale museli si něčím projít. Chodili s Ježíšem. Kam šel on, tam byli i oni a společně s nimi kázal evangelium a zároveň je vyučoval až do té doby, než řekl: “posilám vás jako ovce mezi vlky…“ jeto jako když nejprve jdeš do první třídy, ale pak jsi vysoko školák. U Jana to bylo jako v první třídě poslouchaní,  cvičeni, a tak dále. Ale u pana praxe.   
 
Byl čas, kdy mohli vyjít učedníci sami kázat evangelium. Ježíš jim řekl, aby to co se naučili i dělali. Co měli dělat? Získávat učedníky! Amen… Dnes někteří bez Pánova poslaní se pošlou sami, protože se neprokázali jako učednici. 
Proto je dělníků málo. Někteří přijmou Pána, přečtou si bibli a v jejich srdci povstane touha. Řeknou si: „slovo znám, dělníků je málo, tak se ustanovím za apoštola nebo za pastora nebo za evangelistu, postavím velkou církev…“ 
A známe ten konec: že „ …nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé…“ . Nemám nic proti darům, ale zajímá mě, odkud se ten postoj vzal. Zajímá tě to taky? Jeden požehnaný pastor řekl toto slovo: „ … pomazaní je jedna věc, charakter - to je druhá věc …“ a na tom hodně lidí padlo.  
 
Podívejme se do Izaiáše 10:12-17. 
Až Panovník přivede ke konci celé své dílo na hoře Sijónu a v Jeruzalémě, řekne: „Ztrestám asyrského krále pro ovoce jeho velikášského srdce, i to, co je v jeho povýšených očích proslavené, neboť řekl: ‚Vykonal jsem to silou své ruky a svou moudrostí – vždyť se v tom vyznám. Zrušil jsem hranice národů, co nakupily, to jsem vydrancoval a jako býk jsem svrhl vládce z trůnu. Jako hnízdo nalezla má ruka bohatství národů; jako se vybírají opuštěná vejce, tak jsem vybral celou zemi. Nikdo ani křídlem nezamával, nikdo zobák neotevřel a nepípl.‘ Což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká? A pila povyšovat se nad toho, kdo jí řeže? Jako by metla mohla švihat toho, kdo ji zvedá, nebo hůl se vynášet, že není dřevo.“ Proto pošle Pán, Hospodin zástupů, na asyrské vypasence úbytě a pod asyrskou slávou to zapraská praskotem ohně.
 
Tady se píše o známém nepříteli hadu (ďáblu)  který se procházel v zahradě Boží, dokud se nezačal vyvyšovat a tak se chtěl stavět na stejnou úroveň Bohu. Tím získal potupu a Bůh ho srazil k zemi. Takže tady nacházíme kořen toho, co se dnes děje se spoustou křesťanů. Všimněte si, co udělal ďábel, když byl na zemi: 
1. Mojžíšova 3,1-7
„Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.‘“ Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.“
 
Bůh řekl Adamovi a Evě: nejezte s toho stromu poznaní dobrého a zlého. 
Takže byli ve stoprocentní poslušnosti ani nepomysleli na to, že by se měli rovnat Bohu. Uvědomovali si, že nad sebou mají autoritu. Ale když přišel ďábel, tak se něco stalo… ďábel zasel semeno pychy do Adama a Evy, když řekl: budete jako Bůh… Tehdy se dostali do neposlušnosti a pojedli ze stromu…  
 
A tak seto děje i dnes. Ďábel zasívá semínka na kterých sám padl. Jsou to semena vzpoury, pýchy, rozdělení, neposlušnosti, nepodřízenosti, a mnoho dalších skrytých postojů. 
List Judův 3-16
„Milovaní, velmi jsem si přál psát vám o našem společném spasení, ale teď pokládám za nutné napomenout vás, abyste zápasili o víru, jednou provždy odevzdanou Božímu lidu. Vloudili se totiž mezi vás někteří bezbožní lidé, zapsaní už dávno k odsouzení, kteří zaměňují milost našeho Boha v nezřízenost a zapírají jediného vládce a našeho Pána Ježíše Krista. Chci vám však připomenout, třebaže to všechno již dávno víte, že Hospodin sice vysvobodil lid z egyptské země, potom však zahubil ty, kteří neuvěřili. Také anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, drží ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu. Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně. Podobně i tito blouznivci poskvrňují své tělo, žádnou autoritu neuznávají, nadpozemským mocnostem se rouhají. A přece sám archanděl Michael, když se přel s ďáblem o Mojžíšovo tělo, neosmělil se vynést nad ním zatracující soud, ale řekl: Potrestej tě Hospodin. Tito však se rouhají tomu, co neznají; a co pudem jako nerozumná zvířata znají, v tom propadají zhoubě. Běda jim, neboť se dali cestou Kainovou a jako Balaám se nechali svést úplatkem a jako Kore zahynuli pro svou vzpouru. Ti jsou úskalím vašeho bratrského stolování, když s vámi hodují bez bázně před Bohem a jsou jako pastýři, kteří pasou sami sebe. Jsou jako mraky bez deště, hnané větrem, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykořeněné, divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jimž navěky je připravena nejčernější tma. Prorokoval také o nich Henoch, sedmý od Adama: Hle, přichází Pán s desetitisíci svých svatých, aby vykonal soud nade všemi a usvědčil všechny bezbožné z jejich skutků, které kdy ve své bezbožnosti spáchali, i ze všech zpupných řečí, které ti hříšníci mluvili proti němu. Vzpouzejí se a odporují Božímu vedení a žijí si podle svých vášní, jejich ústa mluví nadutě a lichotí lidem pro svůj prospěch.“
 
Tak vidíme, že tady je kořen, který se dnes vyskytuje v církvích… Ale díky Pánu, že nám dal zaslíbení: 
Malachiáš 3:16  Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali; Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno.
17  "Ti budou, praví Hospodin zástupů, v den, který připravuji, mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží."
18  Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.
 
Tady na tomto verši vidíme, že Bůh se přizná k těm, kteří mu opravdu slouží. Ne k těm, kteří jsou svévolní. Slovo svévolní znamená, že v tom není Bůh - je tam jen vůle člověka. Oni říkají: „… já to vidím tak a tak…“ a tím jsou v neposlušnosti. 
 
Kdo je učedník? Jeto člověk, který je povolaný Bohem. Ne hned je učedník. Tak jako miminko nemůže hned chodit do školy, učedníkem se člověk stává, když se dokáže podřídit člověku. Když se nechá napravit, když přijme napomenutí, když má nad sebou autoritu. Bez toho se nemůžeš stát učedníkem. 
 
Někdo by řekl: „… na co mám být učedníkem, když už jsem apoštolem, pastorem, atd.“  Pán říká v Matouši 10:24, že žák není nad učitele ani sluha nad svého pána. Tak ani sekera nad tím kdo s ní seká, ani pila nad tím, kdo ji drží ani dítě nad rodiči ani ovečky nad pastýřem. Amen?  A v tom mají dnes hodně lidi problém. Vůbec nerespektují autoritu. Říkají si (svobodné církve)… „naše autorita je Kristus!“ sami se vyšlou, sami se ustanoví (svévole). Amen Ježíš Kristus, je ta největší autorita  a člověk po ni. 
 
Drahý milovaný bratře a sestro - nedostaň se do toho, o čem teď budu psát: …nepotřebuji autoritu…! To je neposlušnost, rozdělení, neizoluj se! Jen já a já a moje… (!), chození z církve do církve, povyšování, pořád mít jen svůj názor…  Zůstaň ve sboru i kdybys, neměl nijak už sloužit!                                  Nech se napomenout, napravit, amen? Jsem hodně rád, že z milosti Boží jsem mohl toto poselství napsat. Věřím, že to přinese ovoce do tvého života! Amen.
 
 
                                           Pastor: Petr Bihari
 
 
 
 
Křesťanská misie